Pomocna stranka

Plánování početí s STM

Plánování početí je významné životní období, které rozhodně vyžaduje pozornost. STM (symptotermální metoda) je nástroj, který umožňuje zakusit vědomí vlastní plodnosti a povzbuzuje k pozitivnímu přijetí ženské cykličnosti. Tím zvyšuje zdravé sebevědomí a podporuje i do budoucna průběh normálního, fyziologického porodu.

Časování pohlavního styku?

STM slouží při stanovení plodných a neplodných dní. Můžeme tedy STM využít k časování pohlavního styku? Zvyšuje to šance na početí? Moho lidí se domnívá, že ano. Bohužel si ne vždy uvědomujeme, kolik stresu a napětí to přinese do intimního vztahu. Šance na početí se tak paradoxně snižují. Navíc se ukázalo jako zbytečné hledání toho „nejvhodnějšího“ dne k pomilování. Ze studie Guntera Freundla vyplývá, že maximum početí nastává při realizaci pohlavního styku pár dní před ovulací, nikoli přesně v den ovulace [1]. Je to dáno životností spermií, které dokážou za příznivých podmínek vyčkat na den ovulace několik dní až jeden týden. Příznivé podmínky vytváří sekret hrdla děložního, který je v maximální míře produkován několik dní před ovulací. Tělo ženy vlastně pomáhá spermiím ve správný čas. Přílišné snažení tedy můžeme s klidem „hodit za hlavu“. Spontaneita a radost k intimnímu životu prostě patří.

K čemu tedy STM?

K čemu je nám STM, když ne k časování styku? Menstruační cyklus je vitální známkou zdraví ženy, pomocí STM dokážeme „číst“ a chápat, co se děje v těle. Pro zdárné otěhotnění je ovulace (uvolnění vajíčka) a dostatečná hladina poovulačního hormonu progesteronu nezbytná. V praxi vidíme, že k ovulaci může dojít 10. den, 25. den i 40. den cyklu. [1,2] Zjištění dne ovulace bez STM je mnohdy komplikované až nemožné. S pomocí STM předcházíme falešným diagnózám anovulace (cyklus bez ovulace).

Když se početí nedaří, STM pomáhá odhalit důvody, proč tomu tak je. V případě potřeby nasazení hormonální gestagenní léčby se vyhneme předčasnému nasazování a tím pádem poškození cyklu. Když zvolíme terapii (včetně podpůrné, přírodní), pomocí STM můžeme sledovat její efekt.

Ale i ženy, které jsou zcela zdravé a nechávají početí „volný průběh“ mohou využít preventivní přínos znalosti STM.

STM pro zdravé těhotenství a přirozený porod

Skvělé je, že když zjistíme, kdy došlo k ovulaci, víme tak i kdy došlo k početí. Početí je totiž možné jedině v den ovulace. V těhotenské diagnostice se velmi zajímáme o znalost stáří embrya/ plodu. Bez STM si musíme vystačit jen s údajem o poslední menstruaci a ultrazvukem. Když známe den ovulace, dataci těhotenství určíme snadno a přesně. Můžeme se tak vyhnout mylnému stanovení diagnózy zamlklého či mimoděložníhotěhotenství i falešným výsledkům screeningových vyšetření vázaných na konkrétní týden těhotenství. Termín porodu pomocí STM určíme správně, nemusíme se tedy obávat zbytečné a předčasné indukce porodu (vyvolání). I v případech, kdy falešná diagnóza neovlivní přímo zdravotní stav ženy či dítěte, bychom měli brát v úvahu vliv stresu spojeného se sdělením diagnózy.

STM může přispět i k tomu, abyste mohla těhotenství a porod prožívat v klidu. A pokud díky STM můžeme podpořit ženské zdraví ještě před početím, podporujeme tím i zdravě probíhající těhotenství a porod.

Obecné informace o metodě STM naleznete v článku STM – cesta k vnímavosti a porozumění tělu. Stojí za to dobře se metodu naučit. S pomocí kurzu to zvládnete za cca 10-15 hodin. Jednou ročně pořádám živé kurzy STM v Luhačovicích. Na následujícím webu můžete nalézt odborníka blíže Vašemu bydlišti https://www.cenap.cz/aliance-poradcu. Nebo využijte nabídky online kurzu https://www.cenap.cz/ či https://silaplodnosti.cz/.

1. LÁZNIČKOVÁ, Ludmila. Přirozené plánování rodičovství: studie a podklady symptotermální metody. Doplněné vydání. Brno: Centrum naděje a pomoci, 2013. ISBN 978-80-904855-6-3.
2. LÁZNIČKOVÁ, Ludmila. Průvodce symptotermální metodou: přirozené plánování rodičovství. 2. vydání. Brno: Centrum naděje a pomoci, 2018. ISBN 978-80-906906-1-5.

Co je to STM?

Za složitým názvem „symptotermální metoda“, zkráceně „STM“ se skrývá jednoduchá metoda, díky které dokážeme „vidět“ skryté, ale podstatné děje v menstruačním cyklu ženy. Díky STM zjistíme, jestli a kdy dochází k ovulaci – uvolnění vajíčka. Po ovulaci nastává produkce velmi důležitého hormonu progesteronu. STM odhalí, zda je progesteronu dostatečné množství.

Jak je to s cyklem?

Kdyby k ovulaci docházelo vždycky 14. den cyklu a každý cyklus měl 28 dní, tak nemusíme vůbec nic zjišťovat, ale vše si jednoduše vypočítáme. Menstruační cyklus je však velmi „živelný“, ženské tělo nefunguje jako stroj. Už v roce 1997 provedl Dr. Sigfried Baur studii 9846 cyklů a pouze ve 13 % trval menstruační cyklus 28 dní. V praxi pak vidíme, že k ovulaci může dojít 10. den, 25. den i 40. den cyklu [1].

Jak můžeme zjistit, jestli a kdy k ovulaci došlo a jak jsme na tom s progesteronem? Můžeme se pokoušet opakovaně chodit na ultrazvuk a odběry krve či opakovaně testovat hladinu hormonů z moči. Ale upřímně řečeno, pokud ovulujeme výrazně později než 14. den cyklu, dojde trpělivost nám i gynekologovi. Dobrou zprávou je, že cyklus můžeme z pohodlí domova efektivně sledovat a vyhodnocovat pomocí STM.

Proč je dobré vědět, kdy k ovulaci došlo a jestli je hladina progesteronu dostatečná? Prvním důvodem je zdraví ženy.

Ať už si přejete otěhotnět či nikoliv, ovulaci a progesteron rozhodně chtějte! Pro celkové zdraví a pohodu ženy je to velmi důležité a zatím bohužel opomíjené. Pokud by chyběla ovulace, nebo bylo málo progesteronu, je na místě to šetrným způsobem řešit.

STM při plánování rodičovství

Pomocí STM můžeme v menstruačním cyklu ženy určit plodné a neplodné dny. Toho lze využít také k předcházení početí přirozeným způsobem. Upozorňuji, že metod, jak stanovit plodné a neplodné dny je celá řada a některé jsou značně nespolehlivé! Pokud hledáte spolehlivé a efektivní řešení, mohla by Vás zaujmout Bonnská symptotermální metoda. Dle výzkumů má tato metoda při správném užití PI 0,4, v případě typického využití je PI do 2 (obdobných čísel dosahuje hormonální antikoncepce) [2,3].

Pokud naopak toužíte po těhotenství, nebo jste prostě jen otevřeni možnosti početí, doporučuji k pročtení článek STM – pomocník na cestě k mateřství. Dozvíte se v něm, proč a jak využít výjimečných možností, které STM nabízí v období plánování miminka.

Co potřebuji k STM?

Základem STM je měření bazální tělesné teploty, kterou měříme dříve, než vstaneme z postele. Někoho odradí potřeba zavedení nového ranního rituálu, rozhodně však není nutné měřit se každý den. Ani se nemusíme měřit ve stále stejnou ranní hodinu, pouze zapisujeme čas měření. Poněkud tabu je fakt, že se v rámci STM učíme vnímat hlenovou sekreci z rodidel. Jestli ve Vás tato myšlenka vyvolává nechuť, netrapte se tím, nejste v tom sami. Přesto stojí za to zapracovat na přijetí tohoto úctyhodného sekretu nezbytného pro pokračování lidského rodu.

V začátcích s STM ze všeho nejvíce potřebujeme motivaci, hned poté základní znalosti. Z pomůcek potřebujeme teploměr (skleněný nebo digitální bazální), propisku a tabulku STM (případně vhodnou aplikaci pro zaznamenávání). Sledování i zapisování do tabulky STM se po pár měsících stává rutinou a zabere denně nanejvýš 5 minut času.

STM je zatím málo známý, přesto úžasný nástroj v péči o ženu s širokým spektrem využití. Žena, která umí správně využít STM, získává vnímavost vůči svému tělu a dlouhodobý přehled o svém zdraví. Z toho důvodu je STM přínosem pro každou ženu, která má menstruační cykly.

Stojí za to dobře se metodu naučit. S pomocí kurzu to zvládnete za cca 10-15 hodin. Jednou ročně pořádám živé kurzy STM v Luhačovicích. Na následujícím webu můžete nalézt odborníka blíže Vašemu bydlišti https://www.cenap.cz/aliance-poradcu. Nebo využijte nabídky online kurzu https://www.cenap.cz/ či https://silaplodnosti.cz/.

1. LÁZNIČKOVÁ, Ludmila. Přirozené plánování rodičovství: studie a podklady symptotermální metody. Doplněné vydání. Brno: Centrum naděje a pomoci, 2013. ISBN 978-80-904855-6-3.
2. LÁZNIČKOVÁ, Ludmila. Průvodce symptotermální metodou: přirozené plánování rodičovství. 2. vydání. Brno: Centrum naděje a pomoci, 2018. ISBN 978-80-906906-1-5.
3. https://contraceptivetechnology.org/wp-content/uploads/2023/12/1st-Year-Pregnancies.png

Co znamená zkratka PPR?

PPR je zkratka pro přirozené plánování rodičovství. Jedná se o vědecky podložený a uznávaný způsob plánování rodičovství jak pozitivní (=plánování početí), tak negativní (=vyhýbání se početí). Proč přirozené? Protože pomocí PPR se učíme vnímat přirozené pochody v ženském těle. Jak mi pomůže vyznat se v těle, když právě teď chci/nechci/nemohu počít miminko?

Můžeme počít kdykoliv?

Pojďme se na to podívat pěkně od začátku. K početí je nezbytné, aby se spojilo vajíčko a spermie. Muž má spermie k dispozici stále, teoreticky je tedy plodný pořád. Žena má k dispozici vajíčko (výjimečně pár vajíček) pouze jedinkrát za celý menstruační cyklus. Není tedy plodná po celý menstruační cyklus, ale jen po určitou dobu. V menstruačním cyklu se tak střídá plodná a neplodná fáze. A tyto fáze od sebe lze rozlišit, když se naučíme vnímat a chápat menstruační cyklus.

Kdyby k ovulaci docházelo vždycky 14. den cyklu a každý cyklus měl 28 dní, tak se nemusíme učit vnímat cyklus, ale jednoduše bychom si „spočítali“, které dny v cyklu jsou plodné a které neplodné. Menstruační cyklus je však velmi „živelný“, ženské tělo nefunguje jako stroj.

Už v roce 1997 provedl Dr. Sigfried Baur studii 9846 cyklů a pouze ve 13 % trval menstruační cyklus 28 dní. V praxi pak vidíme, že k ovulaci může dojít 10. den, 25. den i 40. den cyklu [1].

K čemu PPR?

Pomocí PPR rozpoznáme, kdy je k početí vhodná doba a kdy otěhotnět nelze. Je to ale jen informace pro nás, se kterou můžeme naložit podle vlastního uvážení. Když se potřebujeme vyhnout početí, můžeme se v plodných dnech zřeknout pohlavního styku. (V tomto smyslu se jedná o PPR). Můžeme ale také během plodných dní použít antikoncepci bariérovou, chemickou či přerušovanou soulož. (Není považováno za PPR, ale Fertility Awareness Method „FAM“). Velmi přínosné je využít PPR v případě otevřenosti početí a to hlavně z důvodu podpory zdraví a předchání komplikacím. V článku „STM – pomocník na cestě k mateřství“ najdete na toto téma více užitečných informací.

Výběr vhodné PPR metody

Podle definice Světové zdravotnické organizace z roku 1988 jsou jako PPR označeny metody, které využívají sledování přirozeně se vyskytujících příznaků plodné a neplodné fáze. Výpočetní metody (počítání dní) by se tedy snad ani neměly označovat za PPR, prakticky se tak ale děje a pramení odtud spousta nepochopení a předsudků. Nespolehlivé „počítání dní“ včetně „počítacích“ aplikací, je totiž stále nejrozšířenější způsob, jak se lidé snaží v cyklu orientovat.

Tak, jako je metod antikoncepce mnoho, od vysoce spolehlivých po značně nespolehlivé, stejně je tomu u PPR. Dobře si vybrat je prvním důležitým předpokladem Vaší budoucí spokojenosti.

Mezi nejspolehlivější PPR metody patří symptotermální metoda (STM), ale i ta má více poddruhů. Základní informace o STM můžete načerpat v tomto článku.

A dá se to vůbec zvládnout?

Když se chceme naučit STM, musíme ze sebe něco vydat, není to produkt, který koupíme, použijeme a vyhodíme. Je to znalost, umění vnímat svoji plodnost. Protože je to cesta, proces učení, může velmi pomoci mít na té cestě průvodce. Někoho, kdo poradí, povzbudí, pomůže překonat překážky. Proto je dobré mít svého poradce/poradkyni. Existují kurzy, kde se naučíte vše potřebné do praxe. Není tak důležité naše nadání, ale hlavní je vědět CO CHCI A PROČ. Je to tak, že do tohoto přístupu investujeme energii, ale získáme pak mnohem víc – například úžasný nástroj péče o ženské zdraví.

1. LÁZNIČKOVÁ, Ludmila. Přirozené plánování rodičovství: studie a podklady symptotermální metody. Doplněné vydání. Brno: Centrum naděje a pomoci, 2013. ISBN 978-80-904855-6-3.

Hledáte „svoji“ porodní asistentku, aby Vás doprovodila k porodu? Chcete poznat její myšlení dříve, než ji oslovíte? Pokud ano, tento článek je právě pro Vás. Pomůže Vám nahlédnout do způsobu, jak se na porod dívám a co si myslím o tomto významném životním okamžiku.

Jsem přesvědčená, že porod je krásný.

Byla jsem u krásných porodů a sama na svém těle jsem zažila ten dar krásného porodu. Neznamená to, že krásný porod je vždy bezbolestný nebo orgasmický. Krása porodu je ukrytá v hloubce a projevuje se v jedinečnosti. Každá žena prožívá porod JINAK. A téměř vždy nás porodní děj v něčem překvapí.

Ačkoliv se nemůžeme připravit na všechno, považuji předporodní přípravu za velmi důležitou. Jak po stránce fyzické, tak psychické.

Těhotenství máme prožívat bez bolesti a strachu. Mnohdy slyšíme, že je potřeba vydržet až do porodu. Já si však myslím, že problémy je dobré řešit hned, ne až u porodu. Téměř všechno lze řešit, jen je někdy potřeba více času a pozornosti. Dopřejme si to během těhotenství! Mým přáním je pomoci ženě připravit se tak, aby mě k porodu prakticky nepotřebovala.

Nejsem to já, kdo rodí, ani to není lékař – porodník. Rodí pouze a jen žena ve spolupráci se svým dítětem, které také aktivně „pracuje“ na svém zrození.

Já ženě a dítěti mohu být jen asistentkou, průvodkyní. (Asistentkou porodníků nejsem, třebaže si jejich práce velmi vážím.) Hlavní zodpovědnost za sebe a své dítě má právě rodící žena, má tedy také právo svobodně a informovaně se rozhodovat. Ze své pozice ženu zásadně k ničemu nenutím a nemanipuluji, pouze informuji a nabízím možnosti.

Důvěřuji v porodní děj.

Věřím, že žena má vrozenou schopnost porodit své dítě a že miminko se chce hladce narodit. Nikdo je tomu nemusí učit. Můžeme však vytvářet bezpečné prostředí, kde se daří důvěře. A důvěra je základ bezpečného porodu. Nikdy by však neměla být slepá. Důvěra a rozum nejdou proti sobě, naopak k sobě patří. Důvěra spojená s rozumem je vnímavá, předvídavá. Takovou důvěru u porodu má mít porodní asistentka jako odbornice na fyziologii se schopností předvídat a včas odhalit patologii. Přitom všem je potřeba trpělivý přístup bez zbytečných zásahů a urychlování.

Pokud je to možné, ráda jen pozoruji a žasnu. A těším se až bude miminko u mámy v náruči.

Ta radost, když se narodí dítě je úžasná. A tyto chvíle je tolik potřebné chránit, ničím nerušit, ba naopak podpořit. Dítě bylo celý svůj život v těle své maminky, kterou dosud nevidělo, ale zná ji. Po porodu potřebuje být v kontaktu „kůže na kůži“ tak, aby svou mámu cítilo dotekem, čichem, slyšelo opět tlukot jejího srdce, poprvé ochutnalo „tekuté zlato“ a zahledělo se mámě do očí. Potřebuje to i maminka a z této chvíle může čerpat po zbytek života. I to je důvod, proč na porodu tolik záleží.

Velmi ráda se stanu Vaší jemnou průvodkyní. Pokud byste raději ráznou lvici, bohužel nemohu sloužit – nemám to v povaze. Přeji Vám, ať najdete porodní asistentku, se kterou si budete rozumět. Můžete se podívat třeba na stránky UNIPA, nebo na mapu porodních asistentek. A pokud na mě máte nějaký dotaz, můžete mě kontaktovat a třeba si domluvit společné setkání. Těším se! 😊

Vaše Anička.

Porodní asistentka (PA):

Je zdravotnicí, která pečuje o ženy v těhotenství, při porodu a v poporodním období včetně péče o dítě do 1 roku. Může také podporovat reprodukční zdraví ženy v kterémkoliv věku. Porodní asistentky svou činností podporují zdraví a předchází komplikacím. Vyhodnocují zdravotní stav a samostatně pečují pouze o fyziologickou ženu/kojence. Porodní asistentky můžete potkat v porodnici, v ambulanci a komunitní PA o Vás může pečovat i ve Vašem domově. U každého porodu by měla být porodní asistentka ať už samostatně (pouze v případě fyziologie), nebo ve spolupráci s dalšími odborníky. Na mapě UNIPA či nebo na této mapě můžete najít „svoji“ porodní asistentku.

Dula:

Toto povolání nevyžaduje speciální vzělání, obvykle duly absolvují kurz. Dula není zdravotník, neposuzuje tedy, zda je po zdravotní stránce všechno v normě. Nevyšetřuje, nenabízí zdravotní péči a nedává zdravotní doporučení, jako to dělá PA. Přesto pro Vás může udělat mnoho dobrého, protože Vás podporuje na cestě mateřstvím. Měla by mít moudrost a zkušenosti a taková pomocnice, která je Vám nablízku je zkrátka darem. Toto všechno pro Vás může udělat i komunitní PA, ale ne vždy je snadné mít „svoji PA“ kvůli dostupnosti. V každém případě spolupráce duly a PA je velmi smysluplná a obě tyto profese mají u porodu své místo. Pokud sháníte dulu, podívejte se na mapu AmmaDula Akademie, Česká asiciace dul.

Laktační poradkyně:

Je tu pro Vás, když si přejete podpořit kojení. Můžete se s nimi setkat v porodnici, nebo za Vámi přijede domů. Podobně jako u duly, toto povolání nevyžaduje speciální vzdělání. Laktační poradkyní může být zdravotnice (nejčastěji porodní asistentka, dětská sestra) i nezdravotnice, která pouze prošla kurzem laktačního poradenství. Úroveň poskytované služby je značně rozdílná. Zeptejte se své PA, jestli nabízí také laktační poradenství, nebo oslovte poradkyni Mamila.

Fyzioterapeut/ka:

Především se specializací na gynekologii pomáhá připravit tělo do formy tak, aby vytvořil ideální podmínky k porodu. Komunitní PA zastává velmi podobnou práci s tím rozdílem, že je kompetentní vyšetřovat polohu miminka v děloze. Díky tomu může sledovat, jaký mělo „opečování“ efekt. Fyzioterapeut a komunitní PA o Vás mohou pečovat i po porodu. Nicméně jsou stavy, které PA samostatně neřeší a spolupráce s fyzioterapeutem je pro ni nepostradatelná. Vyhladat gynekologického fyzioterapeuta můžete na následujících mapách: mapotic.com, pecepoporodu.cz

Gynekolog-porodník:

Je lékař se specializací. Setkáte se s ním v ambulanci i v porodnici. Lékař je zaměřen především na diagnostiku a léčbu nemocí, jeho posláním je řešit komplikace. Jestliže věci nejdou hladce, PA povolává lékaře na pomoc a nadále s ním spolupracuje v péči o nemocnou/ rizikovou ženu. Lékař Vám může předepsat léky, porodní asistentka léky nepředepisuje.

Neonatolog:

je také lékař, jeho poslání je tedy obdobné, jako poslání gynekologa-porodníka. Specializuje se však na pomoc novorozencům.

Přeji Vám, ať nejdete odborníka, který Vám pomůže/ podpoří Vás přesně v tom, co právě potřebujete. A tam, kde si nevyberete, ať potkáte moudré lidi se srdcem na správném místě. Jak říká PA Anička Kohutová „Porod není o štěstí, porod je o lidech„.